Září 2008

hp6 v 3D

23. září 2008 v 16:13 | Ginger - majitelka blogu |  HP filmy
Pamatujete si ještě na finále Fénizova řádu? Nebylo to špatné, viďte. A spousta z vás určitě ví, že v IMAX kinech bylo těch závěrečných 17 minut promítáno ve 3D. A protože fanoušci vrněli spokojeností, připravili si Warneři něco velmi podobného i pro Prince dvojí krve. Kromě finále se však dočká tří rozměrů i úvodní otevírací sekvence, z čehož lze poměrně snadno vyčíst, že se bude pravděpodobně jednat o akční scénu. Celková stopáž 3D materiálu se tak zastaví na velmi pěkných 25 minutách.
Co se týče technické stránky, zůstane vše naprosto při starém, což znamená, že i samotné 3D sekvence budou natočeny na klasické kamery a až poté budou v počítačích převedeny do trojrozměrné podoby. Je také velmi pravděpodobné, že v jediném českém IMAXu poběží pouze dabovaná kopie, tudíž na nás bude opět čekat dilema, zda si vybrat verzi na technicky vyšší úrovni ochuzenou o originální znění nebo klasiku ve 2D s titulky. Na rozhodování máte však spoustu času, premiéra je totiž v nedohlednu.

video k HP6

21. září 2008 v 11:03 | Ginger - majitelka blogu |  HP filmy


6.kapitola chtělas to

18. září 2008 v 16:49 | Ginger - majitelka blogu |  povídka HP Temné časy Harryho Pottera

6. kapitolka - Chtělas to

jen doufám, že se vám ta zápletka bude líbit
,,Co se stalo?" do místnosti vběhla Ginny a pomáhala Harrymu na nohy, pak se podívala na zraněného Severuse, ,,pomocte mi s ním" kývla na Harryho a společně ho odnesli do pokoje pro hosty.
,,Bude v pořádku?" zeptal se Harry
,,Snad" odvětila Ginny a začala míchat nějaký lektvar, ,,co se stalo?"
,,Museli vědět už dávno, že je na naší straně"
,,Jdi se postarat o Hermionu a Rona" řekla Ginny a lila lektvar Severusovi do úst
,,Až se probudí, zavolám vás" řekla a zaklapla za sebou dveře, lhala, věděla že po tom lektvaru bude vzhůru hned, probudil se
,,Co co se stalo?"
,,Věděli, že jsi zrádce a neptej se mě proč, to nevím" a podívala se mu do očí
,,Jen aby bylo jasno, nic mezi námi není a nebude, čekám s Harrym dítě" usmál se
,,Zapomělas že něco bylo" řekl a znovu se ušklíbl
,,A ty jsi zapoměl, že jsi využil situace a podle jsi mě zneužil" řekla a začala s úklidem lahviček s přísadami.
,,Zneužil? Pravda Potter byl odklizen do nemocnice a spekulovalo se jestli to přežije, ale ty jsi přišla"
,,Abys mi pomohl"
,,A ne? Nelíbilo se ti to? Neustále na to vzpomínáš"
,,Bylo to hloupé a nemožné"
,,Pravda, možná trochu, ale pila si"
,,Ne tak moc"
,,Tím je to horší, pro tebe" zamyslel se, ,,zopakoval bych si to, když na to Potter nepřišel, vážně byl tak tupý?"
,,Co ty mě nezajímá, já se tě o nic takového neprosila"
,,Ale jo, prosilas, chtělas to"
,,Jsi nechutnej" a práskla za sebou dveřmi, vyběhla do své ložnice, zamkla se a začala brečet.
Přemýšlela co se vlastně stalo před pár týdny .... Harryho zranili v bitvě, proplakala tři noci, v nemocnici říkali, že to nemusí přežít, musela si o tom s někým promluvit a napadl jí Snaep, tehdy to pro ní byl ještě vzteklý Snaep a vykala si s ním, když přišla za ním, nalil jí víno a začali si tykat, probírali se záležitostí Harry je zraněn, očividně si od toho setkání sliboval víc, už byla na odchodu, když jí pohladil a políbil, nejprve mu dala facku, jistě mohla odejít, ale vnitřní pocit jí přiměl zůstat a na polibky odpovídat. Věděla, že jestli neodejde, tak nikdy, věděla, nebo si spíš myslela, že je kvůli ní jen pro podobu s Lilly, mýlila se, on jí miloval, ale ona ne, jen jí k němu táhla neovladatelná touha, která skončila v posteli. Vzpomínala na ten večer a chtěla to zopakovat, to co v ní vzbuzoval Harry se nedalo srovnat s tím co Severus, když se ale v nemocnici Harry probudil, chtěla na vše co udělala zapomenout, vrátit se do starých kolejí, ale nešlo to. Pravda, už s ním nic neměla, ale ... neustále chtěla, ne že by se do něj zamilovala, to ne, od školy miluje Harryho, ale s ním to bylo ... ta spalující vášeň a....
,,Promiň mi to Harry" zašeptala do ticha, odemkla dveře, utřela si slzy a sešla dolů do kuchyně za ostatními.
Ležel na posteli a pil nějaký lektvar, nějaký, věděl že to byl životabudič, ale nehodlal nad tím přemýšlet, zkazil život krásné, mladé dívce. Čím? Hloupostí, zamiloval se do ní, sakra, tak proč se s ním milovala, když nechtěla? To přeci věděl taky, chtěla on chtěl, ale u ní to byl obyčejný chtíč, kdežto u něj .... bylo to absurdní, tohle řeší holky a ne on, jistě zranilo ho aby mu dala kopačky a řekla víc ne, koho by to nenaštvalo? Opravdu si tehdy přál, aby Harry zemřel, aby se Ginny zhroutila a on se o ní postaral, se vším všudy .... Bylo to zlé? Chtít smrt na nikom jiném, aby se ten druhý měl líp? A co by bylo kdyby s ní nic neměl, kdyby se jí nedotkl? Kdyby jí nepolíbil? Kdyby po té facce, co mu dala a on si jí zasloužil, kdyby po ní odešla? To všechno se mu honilo hlavou. Ještě jednou se napil lektvaru a pak usnul.
Vrátila se do kuchyně, aby si uvařila čaj. Harry se k ní naklonil a posadil si jí na klín, koukali na podrobnou mapu Bulharska.
,,Tam je další?" zeptala se
,,Hm, ale je to tak na týden, má ho dobře ukrytý"
,,Šálek?" zeptala se Ginny
,,Asi, podle nás má hada u sebe, ale je tu problém"
,,Ten je vždycky, tak kdy vyrážíme?" zeptala se
,,No my zítra" a ukázal na sebe, Rona a Hermionu, ,,ale ty tu musíš zůstat" řekl Harry pevně
,,Vždycky jsem tam byla s vámi"
,,Ano, ale teď budeš tady, Severus se o tebe postará"
,,Co????" vykřikla Ginny a vyskočila na nohy, málem převrhla šálek z čajem.
,,A mě se nazeptáš? Co když nesouhlasím?" zeptala se a udiveně se na Harryho podívala, týden se Severusem nepřipadal v úvahu.
,,Vadí ti to? Já mu ve všem věřím, musíš zůstat tady a ..."
,,Prostě si se rozhodla beze mě, děkuju"
,,A co ti na tom vadí?" zeptal se udiveně. Ginny polkla,
,,nic" řekla a zadívala se do hrnečku před sebou, přece mu nemohla říct pravdu, to musí zůstat tajemstvím.
Nebylo jí nejlíp, když jí na rozloučenou políbil, jako by to bylo naposledy, říkala si a podívala se na svého ,,nového" spolubydlícího, odvrátil se od nich a odešel dovnitř do domu, možná, že jí miloval, ale ona jeho ne, zamávala trojici, která nasedala na košťata a odlétala, bylo jí do pláče, ale uhlídala se, zavřela za sebou domovní dveře a doufala, že tenhle týden zvládne.

5.kapitolkla - Propustka

16. září 2008 v 16:21 | Ginger - majitelka blogu |  povídka HP Temné časy Harryho Pottera
5. kapitolka
Propustka
,,Na tento den nikdo z nás nezapomene, navždy nás opustil milovaný člověk, už ho nikdy neuvidíme, jelikož odešel do světa, do kterého my živí nemůžeme. Sbohem Georgi Weasley."
,,Sbohem" zaznělo z davu, ještě květiny a poté se přítomní vraceli pryč domů, z toho smutného pohřbu, na který se nezapomíná.
,,Harry, Ginny" zastavil je Ron, ,,psali kvůli Hermioně, zítra jí pustí, půjdete tam se mnou?"
,,Já nemůžu Rone" řekla smutně Ginny, ,,ale Harry půjde, viď? A pak se přemýstíte k nám a já připravím oběd, jo?"
,,Jasně" řekl Harry, ,,tak kde?"
,,V deset před nemocnicí?"
,,Budu tam, ahoj"
,,Ahoj" a každý se vydal svou cestou.
,,Proč nemůžeš?"
,,Ranní nevolnosti, ráno se vyhrabu z postele kolem devátý, desátý" řekla a políbila ho na tvář.
,,A co Snaep, má nové zprávy?"
,,Se Severusem se mám sejít pozítří, půjde to u nás?" a podíval se na Ginny
,,Jistě" řekla, ,,proč by to nešlo?" zeptala se, Harry pokrčil rameny a Ginny si povzdychla.
,,Co je?" zeptal se Harry, který si všiml jejího povzdychnutí.
,,Nic" řekla, ,,jen přemýšlím, co uvařím" zalhala, po pravdě přemýšlela jak se z toho vyvléknout, zjistila, že to asi nepůjde.
*** U pána zla ***
,,Novinky Luciusi?" ptal se jako na každém sezení svých věrných služebníků, smrtijedů.
,,Zatkli Draca, můj pane, plán byl prozrazen" řekl trpce, ještě mu neodpustil, že na tak nebezpečnou misi poslal zrovna jeho syna.
,,To vím" odpověděl Voldemort, ,,rád bych slyšel něco nového, Severusi" a otočil na muže s černými vlasy a hákovým nosem.
,,Boužel nic nového, můj pane" řekl a doufal, že je jeho řeč u konce, smůla.
,,A co to puštění Grangerové?" zeptala se Bellatrix.
,,Prosím?" zeptal se Voldemort, ,,ta mudlovská šmejdka má být propuštěna z nemocnice a ty o tom nic nevíš?" a otočil se na Severuse. Ten polkl, jak se to proboha Bellatrix dozvěděla? Jistěže věděl o tom jak dlouho, ale nemohl je zradit. Voldemort začal s plánem jak jí dostat a on ... promýšlel jak se dostat co nejdřív k Harrymu.
,,A Severus se postará o její unešení, to máme" řekl a skončil sezení.
,,Severusi" otevřela Ginny a zahalila se županem, ,,Harry říkal že přídeš až ..." umlčel ji pozvednutím ruky.
,,Je to naléhavé" řekl, ,,musím mluvit s Harrym"
,,Zavolám ho" řekla a otočila se do předsíně. Chytil jí za zápěstí,
,,nemusíš spěchat" vyškubla se mu.
,,Harry, máš návštěvu, pojď dál" řekla Severusovi a zavedla ho do kuchyňky.
,,Severusi, co se děje?" zeptal se Harry
,,Jde o to propuštění Hermiony, ví o něm"
,,Co?"
,,Nevím jak, mám jí unést, ale bude tam spousta jiných smrtijedů, můžu jí unést a přemýstit sem do štábu, ale budu prozrazen"
,,Udělej to, ochráníme tě"
,,Tak zítra" řekl a odešel, Harry si šel lehnout, Ginny si sedla na místo kde před chvilkou seděl Severus a zabořila hlavu do dlaní.
*** Nemocnice ***
,,Na" podával Harry Ronovi malý polštářek
,,Na co?"
,,Až tě Severus udeří aby tě to nebolelo, všechno musí proběhnout skutečně, musí tomu věřit, Herm ty musíš"
,,Já vím Harry" řekla Hermiona, byla už v pořádku a oblákala si hábit, ,,jen doufám, že se nic nezměnilo ani na druhé straně" řekla a spolu s Ronem vyšla ven.
Před nemocnicí byl klid, Hermiona vyšla ven, sprška kouzel, která vyšla z rohu ulice je na chvíli oslepila, do chumlu lidí se přiblížil Snaep a udeřil Ronovi ránu do ramene, chystal se s Hermionou přemýstit, Ron se pomalu zvedal když Bellatrix zařvala, ,,na zrádce" omračující kouzla zasáhla Severuse do hrudi, Harry stačil včas ho popadnout za hábit a společně se s Hermionou a Ronem přemýstili.

Vánoční ples

15. září 2008 v 18:18 | Ginger - majitelka blogu |  povídky HP Jednorázové povídky
Tááááááááák po delší době jsem napsala jednorázovku, není nijak omezená jen se spožděním, jedna milá učitelka mi jí ve škole roztrhala a já jí lovila z koše, pak slepovala a teprve teď jí dávám sem, je to vánoční ples s mým oblíbeným párem:) no a taky je k tomu daná nádherná písnička kterou si 100pro poslechněte tak zatím a pište komentíky papapa
Vánoční ples
Hermiona Grangerová seděla v knihovně a přemýšlela. Přemýšlela o událostech minulého týdne. Byla po škole se Severusem, ne s profesorem Snaepem, je to lepší ho oslovovat tak. Řekla mu že ho miluje, myslela že jí uřkne, nebo se rozesměje, nebo ... on si ale povzdechnul a řekl že její city naprosto opětuje, ale že to nejde. Byla bláhová, myslela si snad že by .... že. Na chvíli si představila jaké by to bylo, líbat ho, objímat ... zatřepala hlavou, nad čím sakra přemýšlí? Nad vztahem mezi ní a jím? Vždyť ví jak je to absurdní, jak je to nemožné, jak by to bylo hezké .... A ještě k tomu Brumbál uspořádá ples, povinný, jak se jí tam nechtělo....
Severus Snaep seděl u sebe v komnatě a popíjel whisky, byl ustrojen na ples, nechtělo se mu tam, věděl že tam bude i ona, řekl jí že si nechce riskovat... měl jí spíš říct že jí nemiluje, copak to ale šlo? povzdechl si a vstal, stejně na ten ples musí tak co?
Seděla u stolu a koukala na ostatní jak se náramě baví, jí se tancovat nechtělo, tedy spíš s Ronem, od doby co se jí líbil uplynul nějaký ten pátek a ona byla zamilovaná, i když věděla, že její láska nemá smysl.
,,Jste tu sama" zaznělo jí u hlavy, otočila se za hlasem, ve kterém si myslela, že se mílí. Přece nepřišel za ní?
,,Nechce se mi na parket s ... nimi" řekla a ukázala na spolužáky, chtěla říct s Ronem, ale připadalo jí to nevhodné.
,,A co se mnou?" zeptal se, ,,se mnou byste si nezatančila?" vzhlédla, jejich oči se setkali, nečekal na odpověď, právě začal nádherný ploužák.
Byla odtažena na parket a přitisknuta k jeho hrudi, dýchala ztěžka, byla mu tak blízko, nejraději by svou hlavu položila na jeho rameno, ovládla své city, začali tančit, mlčky

Tanec skončil, uklonil se jí a odešel, Hermiona zůstala stát na parketě a dýchala těžce, jako kdyby běžela maraton, rozhlédla se, všichni přátelé u baru, vzpamatovala se, buď za ním půjde teď, nebo nikdy. A do nikdy čekat nehodlala. Teď, řekla si pro sebe, vyšla z hradu na zahradu, viděla ho jak peskuje mladší studenty, pousmála se a zalezla do jednoho většího keře akorát pro dva, to se jí hodilo. Vyndala hůlku a vyčarovala spršku jisker, věděla co udělá.
Jiskry, zase si z něj někdo dělá srandu, pomyslel si přiblížil se ke keři, rozhrnul ho a nadechoval se, aby mohl začít strhávat body, ale ještě dřív byl vtažen do křoví, teprve teď si uvědomil, kdo se tam skrýval ...
,,Ale..." začal, Hermiona ho však umlčela polibkem.
Věděl, že odpovídat by nebylo vhodné, chtěl jí odstrčit, ale dokázal by odejít? Ne, to by nedokázal, objal jí a jednu ruku jí vpletl do vlasů a rozepl sponu, která vlasy držela v pevném uzlu.
Hladila ho po zádech a hledala skulinku, jak se dostat pod jeho hábit. Všiml si jejího snažení, nejraději by jí pomohl, nejraději by si rozepl hábit, popadl jí do náruče a odnesl si jí k sobě.... ale moc dobře věděl, že to nejde. Odstrčil jí od sebe.
,,Jsem váš profesor" řekl ztěžka
,,A co?" rozkřikla se, ,,co na tom?"
,,Co na tom? Měl jsem vás za nejchytřejší studentku co jsem kdy učil, myslím že to chápte, nechceme mít přeci potíže"
,,Nikdo se to nemusí dozvědět"
,,To nikdy nemůžete vědět" řekl a chystal se odejít. Hermioně v hlavě vypukl ohňostroj slov a proseb jak ho zastavit. Zvolila tu nejméně pravděpodobnou, že po ní zůstane.
,,Miluji tě" záměrně mu začala tykat.
,,A já tebe" řekl a odešel, nechal týkání vykáním a Hermionu nechal samotnou, ta se schoulila a začala brečet.
,,Herm, co tu děláš, hledáme tě ... ty, ty brečíš?" na zahradu za ní přiběhla Ginny
,,Ne já jen" začala s vysvětlováním
,,Brečíš" dořekla Ginny a podala jí kapesník
,,A jak to vypadáš?" podívala se na její rozpuštěné a zacuchané vlasy, pomuchlané šaty a byla cítit pánskou kolínskou, ...
,,Takže teď si stoupni, fajn, koukni na mě, ty vlasy ti znovu upravím, ukaž. Tak tady na, to je voňavka, teď se mi podívej do očí a opakuj. Zapomenu na něj"
,,Dík Ginny" řekla a upravila si šaty, ,,ale já ne něj nezapomenu, nikdy" řekla a odešla, Ginny si povzdechla.
Toulala se po sklepení, věděla, že tu někde má komnaty, ale netušila kde, narazila na velké dubové dveře laboratoře a na tmavou chodbu na jejímž konci byli mahagonové dveře, opřela se do nich, zamčeno, zaklepala, nikdo tam nebyl, jen na dveřích se objevil nápis: BEZ HESLA JE NAVŽDY ZAVŘENO
Heslo přemýšlej sakra, říkala si v duchu, ,,no tak to dáš, jsi přece Hermiona Gran...." dveře se otevřeli, schovala se do stínu, musel tam být, ale jeho přítomost necítila. Otevřela dveře heslem, ale vždyť řekla jen .... své jméno, on má mé jméno jako heslo? Divila se a vešla dovnitř, octla seč v malé předsíňce, která vedla do velké místnosti se stolem, krbem, křeslem a plochou pro lektvary, z místnosti vedli malinké dveře do malé ložnice a z ní se šlo do koupelny, pousmála se, líbilo se jí tu. Vrátila se do pokoje a posadila se do křesla u krbu, jen co dosedla se v krbu rozhořel oheň, zadívala se do plamenů a po chvíli usnula.
Byl to šok najít jí u sebe v komnatách, schoulenou v křesle u krbu, hlavou mu projelo spousta myšlenek, jak se sem dostala? Pohladil jí po vlasech, zachvěla se, vzal jí do náruče a posadil se s ní zpátky do křesla, objala ho, díval se na ní a po chvíli také usnul.
Probudily jí sluneční paprsky zimního sluníčka, až po chvíli si uvědomila kde je, nepamatovala si, že by mu usla v náručí ... políbila ho, Severus otevřel oči a usmál se na ní, laškovně ho kousla do ušního lalůčku. Začali se líbat, vášeň se po chvíli změnila v obrovský chtíč, už se to nedalo zastavit, v náručí ji odnesl do ložnice, kde jí znovu sundal sponu a zapletl se do jejích vlasů.

4. kapitolka - Smrt

7. září 2008 v 17:14 | Ginger - majitelka blogu |  povídka HP Temné časy Harryho Pottera
Po delší době jsem napsala další pokračování povídky temné časy, doufám že se vám bude líbit, jelikož děj začíná gradovat.
4. kapitolka
Smrt
Ginny se ráno probudila a vedle sebe nahmatala polštář, vlastně si nevzpomínala, že by si šel Harry lehnout, vstala a nakoukla do pracovny, našla ho jak spí, usnul nad prací, jako vždycky, pomyslela si, ty viteály mu dávají zabrat, v životě by si nepomyslela, že by hledání viteálů trvalo tak dlouho.... Políbila ho na vlasy, aby se vzbudil, otevřel oči a pohladil jí. Usmála se a šla se obléknout, máma ještě nic netuší .... těšila se až jí řekne, že je těhotná. Společně s Harrym se přemýstila, nebylo třeba se bavit, tyhle rána znali, byla beze slov.
,,Ginny, Harry, pojďte dál" přivítala je paní Weasleyová, v Doupěti bylo plno, přivítali se s Billem a Fleur, panem Weasleym, Fredem a Ronem, kterého pustili z nemocnice.
,,A co Hermiona?" ptala se Ginny svého bratra
,,Nechali si jí tam na pozorování, ..."
,,To bude dobrý, je chytrá a má silný kořínek" řekl Harry
,,Hmmmm, spíš mě bere George, my jsme nic nepoznali"
,,Co s tím, prostě nic, jen ho musíme najít, brzo"
,,Harry, nechce se mi přemýšlet co by se stalo, kdyby, kdyby ....."
,,Nic se mu nestane, najdeme ho"
,,Co tam děláte, oběd" křikla na ně paní Weasleyová, co na plat, obědu se nedalo odolat.
,,Velmi dobré, paní Weaseyová, cete pomosi?" ptala se Fleur a podávala jí talíře
,,Já ti pomůžu mami, musím ti něco říct" řekla Ginny a vzala si od Fleur talíře
,,Tak pojď Gin" řekla paní Weasleyová a šla do kuchyně
,,Mami, já ..." začala Ginny, nevěděla jak dál
,,Co chceš Gin? Víš po pravdě jste mě s Harrym moc potěšili, to zasnoubení přišlo z čista jasna, moc nás to s tatínkem potěšilo"
,,Já vím, ale to není všechno, já jsem ... těhotná" paní Weasleyová se na ní podívala a v očích se jí objevila slza, objali se a paní Weasleyová se rozplakala.
V jídelně vládla debata, když si paní Weasleyová sedla objala manžela a něco mu pošeptala, pan Weasley se usmál a poplácal Harryho po rameni. Harry si stoupl a všichni stichli,
,,Chtěl bych vám oznámit, že jsem svou přítelkyni" a podíval se na Ginny, ,,požádal o ruku" ozvala se potlesk a gratulace, Harry si však nesedl, jídelna znovu utichla, ,,a také" řekla Ginny a podala Harrymu ruku, ,,bychom vám chtěli oznámit, že čekáme dítě."
Kdyby nikdo náhodou procházel kolem Doupěte, myslel by si že uvnitř vybouchla atomovka, jásot a křik se ozýval až ven. Začalo veliké objímání a blahopřání všech přítomných, paní Weasleyová začala se psaním dopisů všem příbuzným, ve kterých je zvala na slavnostní večeři, než je stačila odeslat na dveře Doupěte někdo zaklepal, pan Weasley otevřel, bylo udivující, že v nich stál sám ministr kouzel.
,,Přejete si?" ptal se pan Weasley a zval ministra dál, vešli spolu do pracovny, jídelna stichla, všichni čekali, dveře pracovny se otevřeli, ministr se rozloučil a odešel, pan Weasley vyšel ven se sklopenou hlavou, posadil se na židli a otevřel si lahev ohnivé whisky a nalil každému přítomnému, pozvedl lahev a jedním lokem jí vypil, poté se rozbrečel, paní Weasleyová se nad ním sklonila a pohladila ho po vlasech. Narovnal se na židli a řekl:
,,George zabili" a znovu si nalil whisku, po celém okolí Doupěte už nikdo neslyšel žádný jásot, všichni truchlili a vzlykali nad Georgeovou tragickou smrtí.