Prosinec 2008

Vánoce Vánoce přicházejí

15. prosince 2008 v 15:14 | ginger - majitelka blogu
Já vím ........ jsem pomalá ve psaní ...... vymlouvám se na školu ....... ale mám rozepsanou první zimní povídku a dopisuju druhou kapitolu vzpomínek. Teď k těm vzpomínkám, někdo mi psal na mail o čem bude druhá řada, nooooooooo o vzpomínkách, Hermiona je v těžké životní situaci, jak jistě víte, snaží se vrátit do starých kolejí a Severus si uvědomuje, že kdyby ho náhodou opustila, i to by se mohlo stát, tak by to pro něj bylo nepřijatelné. Víme o něm přeci jak dlouze a těžce bral Lyli, když místo s ním se dala dohromady s Jamesem. Potom tu máme Elizabeth, ta chodí do Bradavic do 4. ročníku, vzpoměňme si na naše trio ve čtvrtém, co prožívali, nebo si vzpomeňme když nám bylo 14, nebo někomu je, někomu bude. Už to prostě není dítě, dospívá, a pokud má rodiče Severus / Hermiona, nelze se divit, že dospívá rychle a bere věci těžce a velmi vážně ......... tato povídka je těžká, nevím proč jsem se do ní zrovna v devítce pouštěla. Samozřejmě mám v úmyslu pokračovat i v temných časech, ale doma máme dva počítače a ten můj pojede do opravny, takže mám další tzv omluvenku ne? Dobře přestávám se omlouvat a zkusím sem něco ještě v následujících dnech strčit, ale v pátek odjíždím a přijedu až ........ někdy před silvestrem, tak zatím pa a jak říkám, doufejme že se tu do konce roku ještě jedna povídka objeví, možná dvě ....

máte doma bajky? já jo a už přečtené

5. prosince 2008 v 12:40 | Ginger - majitelka blogu
Jsem nemocná, takže se na bajky moc těším, včera přišla máma domů a povídá ,,na, doufám že je to ono" dala mi knížku s názvem bajky barda Beedleho, já byla na pokraji šílenství, sedla jsem si a ještě včera během 2 jsem je přelouskla. Jsou úžasné, po každé povídce je Brumbálovo okomentování a nejvíc na mě asi působila bajka příběh tří bratří, nejhezčí je asi fontána příznivé sudby a nejdrastičtější mágovo chlupaté srdce, pak tam jsou ještě čaroděj a skákající hrnec a králice Alice a chechtavý pařez. Všem doporučuji kupte si tu knížku, za 249 Kč to stojí za to fakt, už jí máte? Pochlubte se z dojmy do komentářů.

1.kapitola Po dvouch letech, i vzpomínky se vrací II

1. prosince 2008 v 9:50 | Ginger - majitelka blogu |  I vzpomínky se vrací 2
Po dvouch letech
,,Zabila jsem ho" křičela po celé nemocnici Hermiona a převrhla stolek v pokoji, který jí překážel, přešla k umyvadlu a rozbila skleničku, střepy se povalovaly okolo, Hermiona se schoulila v koutě s jedním v ruce. Právě včas přiběhla léčitelka a vzala jí ho.
,,Paní Snapeová" řekla a posadila se naproti ní.
,,Byla to těžká situace, ale přežila jste jí, nemá cenu si brát život. Mám nikomu napsat? Muži? Nechcete si o tom promluvit? Určitě rád příde." řekla a pomohla jí na nohy, dá jí do jiného pokoje, nechtěla jí izolovat, ale ukázalo se, že ten stav beztíže stále trvá a nebezpečná je v tuto chvíli i sklenička na vodu.
,,Kam jdeme?" zeptala se Hermiona
,,Do Azkabanu?" a rozhlížela se kolem sebe, jako by hledala mozkomory, kteří jí pomohou ke spravedlnosti.
,,Proč do Azkabanu? Paní Snapeová?" zeptala se jí léčitelka a odvedla Hermionu do pokoje jen s postelí.
,,No tam se přece chodí za vraždu, ne do nemocnice, tam jsou blázni ne vrazi"
,,Paní Snapeová, vy jste neměla na výběr, ve Vašem případě to byla nešťastná náhoda" Hermiona si odfrkla,
,,vražda není náhoda" řekla a rozhlédla se po pokoji.
,,Napíšu Vašemu muži" řekla léčitelka.
,,Nepřijede "řekla a podívala se z okna.
,,Jak to můžete vědět?
,,Zabila jsem mu syna, zabila jsem Sebastiana" začala vzlykat. Léčitelka odešla do kanceláře napsat dopis. Podle jejího spisu se ho musela na pár věcí zeptat.
Někdo zaklepal, Hermiona vzhlédla, podívala se ke dveřím. Dovnitř ale nevešel nikdo z personálu, nýbrž ....
,,Co tu děláš?" zeptala se a ustoupila o krok dozadu.
,,Prý jsi mě chtěla vidět" řekl Severus a rozhlédl se po pokoji, jako ve vězení, pomyslel si.
,,Já? Ale co ty? Vždyť jsem nám zabila syna, Sebestiana, Severusi odpusť já ho ...." Přistoupil k ní a objal jí, podlomila se jí kolena, začala plakat na jeho rameno.
,,Co se stalo?" zeptal se s ledovým klidem, jako by se vyptával na to jestli nezapomněla domácí úkol.
,,Já, já musela víš. Ale .... ale kdybych chvilku počkala tak, .... Severusi, on už tu není a já .... předhoťte mě mozkomorům, nic jiného si nezasloužím"
,,A co Elizabeth?" zeptal se, ,,co já?" podíval se jí do očí, ,,co my dva?" pokračoval a hladil jí po vlasech, už si nedokázal představit žít bez ní, už nikdy, nechtěl žít sám, chtěl být s ní, jen s ní. Posadili se na postel.
,,Co Sebestian?" zeptala se.
,,Už není" řekl a přitiskl jí k sobě blíž,
,,teď jsme jen my dva a Elizabeth" Hermiona znovu začala plakat a po chvíli vyčerpání usnula, Severus jí položil na postel a políbil na čelo.
,,Zítra přídu" řekl do ticha a odešel z místnosti.
,,Pane Snape, mohu s Vámi mluvit?" vykoukla léčitelka z kanceláře. Přikývl a vešel do malé místnosti.
,,Co se jí vlastně stalo?" zeptal se ještě dřív než léčitelka začala mluvit.
,,Našli jí lidé Řádu," začala a kývla na křeslo naproti stolu, Severus se posadil.
,,neustále opakovala, že zabila svého syna. Říkala, že neměla na výběr, prý jí unesli smrtijedi a mučili jí. Pak se jí zeptali koho chce zabít, ........." začala vzpomínat na Hermionin výslech.
,,Předhodili přede mne dva kluky a jeden z nich byl Sebestian, samozřejmě, že jsem chtěla zabít toho kluka, kterého jsem v životě neviděla, ale .... Pak jsem si uvědomila, že tím to neskončí, že až toho kluka zabiju začnou mučit nás a já .... nechtěla jsem Sebestiana postavit horšímu osudu. Mohli by ho mučit a .... Řekla jsem si, že rychlá a bezbolestná smrt bude přijatelnější, tak jsem obrátila hůlku na něj a .... Zabila jsem ho! Po pár vteřinách dovnitř vtrhl Řád spolu s Harrym a .... kdybych chvilku počkala tak ...."
Léčitelka se zatřásla, podívala se na už tak bledého Severuse a sklopila oči.
,,Stejně nevím jak se tam Řád dostal"
,,To já" řekl Severus, ,,po tom co mi unesli ženu a dítě, řekl jsem Řádu úkryt"
,,To Vás mohlo stát život"
,,Věřil jsem Potterovi, že Pána zla zabije, naštěstí se tak stalo" řekl a podíval se na denního věštce ležícího na stole, jehož titulek jásal,
VY - VÍTE - KDO PORAŽEN
,,Pane Snape, to dítě nemělo žádnou šanci, i kdyby Vaše žena počkala, zemřelo by v boji"
,,Já vím, ale ona to nechápe"
,,Snažím se jí to vysvětlit, zkuste to i vy"
,,Pokusím se" povzdechl si Severus, ,,víte, tohle dítě bylo první co jsme spolu vychovávali"
,,Ale v jejím spise je uvedeno, že máte ještě dceru"
,,Ano, ale na její výchovu byla sama, rozešli jsme se, ne zrovna v dobrém a já jí potkal až když Eliz začala chodit do školy. Je v tom nějaký problém?"
,,Mohl by nastat, vlastně mám dojem, že už nastal, její přesvědčení že je vinná se tímto velmi hodně zvišuje, dává si za vinu, že zabila Vaše dítě, ještě k tomu syna a z úplné rodiny ...." to už si spíš pro sebe léčitelka brumlala.
Severus vstal a podal léčitelce ruku.
,,Nashledanou"
,,Nashledanou" odpověděla a do ruky mu podala zásnubní a snubní prstýnky jeho ženy,
,,je jen na Vás, co s nimi uděláte."